|
|
Ecology of bryophytes in post mining sites
Fatková, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Krajinu po těžbě uhlí lze charakterizovat jako pestrou mozaiku různě starých výsypek s různými substráty. Významnou problematiku představuje vývoj vegetace na toxických výsypkách s terciérními substráty, které mají obvykle nízké pH a vysoký obsah těžkých kovů. V takovýchto podmínkách přežívají mechorosty. V rámci této diplomové práce byl analyzován výskyt mechorostů na různě starých toxických i netoxických sukcesních a rekultivovaných výsypkách. Byly sledovány půdní parametry jako pH, konduktivita, obsah těžkých kovů, obsah organické hmoty a procentuální obsah uhlíku a dusíku. Dále byli zaznamenávány další charakteristiky prostředí jako je pokryvnost jednotlivých vegetačních pater. Byl testován význam jednotlivých environmentálních faktorů pro vývoj společenstva mechorostů na výsypkách. Celkově bylo zjištěno 37 druhů mechorostů. Nejvyšší diverzita byla zaznamenána na starých netoxických výsypkách. Nejméně druhů pak bylo zjištěno na mladých rekultivovaných výsypkách, která je spojena s nejvyšší pokryvností mechorostů. Toxické výsypky vykazovaly menší diverzitu mechorostů. V ranných stádiích sukcese dominovaly krátkodobě žijící druhy a malé funkční skupiny mechorostů. Sukcesní změny vyvolaly změnu ve společenstvu mechorostů ve prospěch druhů s delším životním rozpětím a dále plstnaté životní formy a...
|
|
|
Přirozené zdroje a ztráty chlorovaných uhlovodíků v ekosystému smrkového lesa
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Biogeochemický cyklus chloru, zvláště tvorba organicky vázaného chloru, není doposud příliš prozkoumán. V kontinentálních ekosystémech jsou chloridy významné nejen jako zdroj chloru, ale také jako stresový faktor. Chloridy pocházejí ze srážek, z oblačnosti tvořené nad mořem. Organicky vázaný chlor je v životním prostředí tvořen biotickou i abiotickou cestou. Biotickými faktory jsou mikroorganismy, rostliny, půdní enzymy a živočichové. Jednu skupinu organicky vázaného chloru představují těkavé chlorované uhlovodíky. Některé těkavé chlorované uhlovodíky reagují s atmosférickým ozonem, následkem čehož je rozklad ozonové vrstvy. Nejvýznamnějším pevninským zdrojem těkavých halogenovaných uhlovodíků je ekosystém smrkového lesa. Chloridy v půdě se mohou pomocí mikroorganismů přeměňovat na organicky vázaný chlor, nebo putují transpiračními proudy v rostlinách, kde jsou také enzymaticky přeměňovány na organicky vázaný chlor, oba pak mohou být emitovány do atmosféry. Přílišné množství chloridů však může negativně ovlivnit fyziologické funkce rostlin. V rámci této práce byly navrženy pokusy k naměření přirozených emisí těkavých halogenovaných uhlovodíků z rostlin a hub, s různě dlouhými dobami inkubace a také ověření vlivu přídavku chloridů na halogenační procesy. Nejprve byla ověřena vhodnost analytické...
|
|
|
Bryologicky zaměřená exkurze na území Dolského mlýna pro žáky ZŠ
Davídková, Markéta ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu učebnic pro základní školy s ohledem na mechorosty a kapradiny a připravit bryologicky zaměřenou exkurzi, včetně zmapování terénu, na území Dolského mlýna. Šestá kapitola obsahuje analýzu devíti učebnic z různých nakladatelství. Porovnávala jsem je z hlediska stránkové dotace věnované mechorostům a kapradinám, z hlediska používaných obrazových materiálů doplňující text k mechorostům a kapradinám, z hlediska počtu uvedených zástupců mechorostů a kapradin, zda mají učebnice k dispozici pracovní sešity, metodické příručky pro učitele a materiály, které mohou doplňovat výuku přírodopisu. Práce v sedmé kapitole podává popis lokality. Zmapování terénu pro připravovanou exkurzi proběhlo v září 2012. Vybrala jsem čtrnáct vhodných stanovišť, která jsou dobře dostupná. Osmá kapitola obsahuje metodické pokyny pro učitele k exkurzi, pracovní listy a klíč k určování vybraných druhů mechorostů. Praktické ověření mé práce proběhlo v dubnu 2013, kdy proběhla exkurze s žáky sedmých ročníků základní školy v Děčíně. Laboratorní cvičení, které je nedílnou součástí exkurze, bylo provedeno již v březnu kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám. Žáci určovali mechy rodu měřík podle mikroskopických znaků. K dispozici měli klíč, který jsem v rámci práce také vypracovala. Podrobný rozbor...
|
|
|
Vliv mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů v porovnání s lišejníky
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Starosta, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů a lišejníků. Vymezuje pojem mikroklima, charakterizuje specifické vlastnosti mechorostů zodpovídající za jejich senzitivitu vůči mikroklimatickým podmínkám a zahrnuje porovnání role jednotlivých mikroklimatických faktorů v řízení distribuce mechorostů a lišejníků. Pro mechorosty jsou klíčovými mikroklimatickými faktory vlhkost a teplota vzduchu, ale jejich význam se liší mezi funkčními skupinami druhů a v závislosti na typu biomu. Díky dostupným přenosným měřícím zařízením s velkou kapacitou baterie a paměti je možné měřit mikroklima in-situ, dlouhodobě a s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Přesto je v současnosti k dispozici pouze 12 bryologických studií, které přinášejí terénní mikroklimatická data měřená souvisle na malých prostorových škálách. Stěžejní část práce shrnuje tyto studie a porovnává použité metodické přístupy. Práce může sloužit jako výchozí materiál při navrhování designu bryologických mikroklimatických studií.
|
|
|
Metody studia biologie epifytických mechorostů
Reitschmiedová, Erika ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Novozámská, Eva (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na základní shrnutí a popis metod užívaných ke studiu biologie/ekologie mechorostů, a to s důrazem na epifytické mechorosty. Popisované metody tedy zahrnují studium biologie mechů a játrovek, mezi hlevíky se epifytické formy nevyskytují. Práce je rozdělena do pěti kapitol, jejichž hlavním cílem je popsat základní či nejužívanější metody studia fenologie, růstu, bioindikace a environmentálních podmínek, jako měření závislosti na světle, vodě a měření pH borky. Poslední, pátá kapitola "Formy a strategie" je pouze terminologická a obsahuje pojmy označující životní a růstové formy a životní strategie mechorostů, které se užívají při studiu kolonií mechorostů.
|
|
|
Studium druhové bohatosti a složení společenstev mechorostů na velmi malé prostorové škále v souvislosti s in situ měřeným mikroklimatem
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Marková, Ivana (oponent)
Život mechorostů je těsně spjat s okolním prostředím. Na mikroškále změny atmosférických podmínek bezprostředně ovlivňují fyziologické funkce mechorostů a v důsledku tak určují jejich rozšíření. Díky rozvoji technologií je dnes možné měřit mikroklima působící na mechorosty přímo v terénu. Přesto bylo doposud publikováno minimum studií zkoumajících reakci mechorostů na in situ měřené mikroklima. Tato diplomová práce jako jedna z prvních v Evropě přináší data ze souvislého in situ měření mikroklimatu na škále relevantní pro mechorosty. Zabývám se v ní vlivem mikroklimatu na druhovou bohatost a složení společenstev mechorostů v jediné rokli v Národním parku České Švýcarsko. Po dobu 17 měsíců jsem pomocí 38 dataloggerů typu HOBO Pro v2 Onset zaznamenávala teplotu a vlhkost vzduchu ve výšce 10 cm nad zemí. Na dvou různě velkých výzkumných plochách (kruh o poloměru 1 nebo 2 m) kolem každého z dataloggerů jsem provedla detailní bryologické snímkováni. Mikroklima je ovlivňováno topografií a charakterem vegetace, proto jsem pro každou z ploch odvodila z digitálního modelu terénu (rozlišení 1 m) údaje o topografii, z hemisférických fotografií jsem vypočítala otevřenost stanoviště a zaznamenala jsem zde pokryvnost cévnaté vegetace. Pomocí technik mnohorozměrné ordinace a lineární regrese jsem zjistila, že...
|
|
|
Evolution of ascospore morphology and their dispersal in bryophilous Pezizales
Janošík, Lukáš ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Trávníček, Pavel (oponent)
Bryofilní zástupci řádu Pezizales představují druhově bohatou skupinu hub úzce vázanou na mechorosty. Vyznačují se velmi rozmanitou morfologií askospor, širokým rozsahem velikosti genomu a různorodou ekologií. Jsou proto zajímavým modelovým systémem pro výzkum evoluce morfologie askospor a jejich šíření. Cílem mojí práce bylo zjistit, zda morfologie askospor závisí na velikosti genomu, počtu jader v askosporách, ekologii hostitelských mechorostů a experimentálně též otestovat, jak morfologie askospor ovlivňuje jejich aktivní vystřelování. Sledoval jsem 52 druhů bryofilních Pezizales. Na základě sekvencí tří úseků DNA jsem zrekonstruoval fylogenezi sledovaných druhů, kterou jsem využil při testování vztahů mezi jednotlivými proměnnými pomocí metody fylogenetických generalizovaných nejmenších čtverců. Většinu druhů jsem úspěšně podrobil morfometrické analýze a měření velikosti genomu průtokovou cytometrií, fluorescenční mikroskopií jsem u nich stanovil počet jader. Určil jsem místo připojení infekčního aparátu a do analýz jsem zahrnul i ekologické charakteristiky hostitelských mechorostů. Pomocí experimentů s horizontálním vystřelováním askospor jsem sledoval, do jaké vzdálenosti jsou askospory aktivně vystřelené a zda jsou vystřelené samostatně, nebo tvoří klastry několika askospor. Velikost genomu...
|
|
|
Predikční modelování potenciálního výskytu vybraných druhů mechorostů na území Národního parku České Švýcarsko
Procházková, Martina ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření modelů potenciálního výskytu druhů Dicranum majus (dvouhrotec velký) a Polytrichum alpinum (ploník horský) na území Národního parku České Švýcarsko. Tyto druhy mechorostů jsou na našem území vázány na chladné klimatické oblasti typicky ve vyšších nadmořských výškách. V Českosaském Švýcarsku se mohou i přes velmi nízkou nadmořskou výšku vyskytovat díky unikátním mikroklimatickým podmínkám hlubokých inverzních roklí. V rámci studovaného území měly tyto druhy před začátkem mého výzkumu nízký počet dosud zaznamenaných výskytových lokalit (4 lokality pro Dicranum majus, 8 lokalit pro Polytrichum alpinum). Modelování potenciálního výskytu vhodných stanovišť pro tyto druhy a následná prostorová interpolace mohou efektivně sloužit k zacílení terénního výzkumu a vytipování nových výskytových lokalit či návrhu managementových opatření. Celkem jsem v rámci terénního průzkumu na území Národního parku České Švýcarsko zaznamenala 34 nových lokalit výskytu druhu Dicranum majus a 29 nových výskytových lokalit druhu Polytrichum alpinum dále využitých pro vytvoření predikčních modelů. Jako environmentální data jsem použila 8 topografických proměnných odvozených z digitálního modelu terénu s rozlišením 1 m. Za použití těchto dat jsem vytvořila modely potenciálního...
|
|
|
Vliv mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů v porovnání s lišejníky
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Starosta, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů a lišejníků. Vymezuje pojem mikroklima, charakterizuje specifické vlastnosti mechorostů zodpovídající za jejich senzitivitu vůči mikroklimatickým podmínkám a zahrnuje porovnání role jednotlivých mikroklimatických faktorů v řízení distribuce mechorostů a lišejníků. Pro mechorosty jsou klíčovými mikroklimatickými faktory vlhkost a teplota vzduchu, ale jejich význam se liší mezi funkčními skupinami druhů a v závislosti na typu biomu. Díky dostupným přenosným měřícím zařízením s velkou kapacitou baterie a paměti je možné měřit mikroklima in-situ, dlouhodobě a s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Přesto je v současnosti k dispozici pouze 12 bryologických studií, které přinášejí terénní mikroklimatická data měřená souvisle na malých prostorových škálách. Stěžejní část práce shrnuje tyto studie a porovnává použité metodické přístupy. Práce může sloužit jako výchozí materiál při navrhování designu bryologických mikroklimatických studií.
|
|
|
Vliv pastvy na diverzitu mechorostů společenstev suchých trávníků v CHKO Český kras
TENČÍK, Aleš
Suché trávníky patří k nejvíce ohroženým společenstvům především vlivem zarůstání řady lokalit. V Českém krasu je proto od počátku 21. stol. na nejcenějších lokalitách suchých trávníku obnovovována pastva smíšeným stádem ovcí a koz jako způsob údržby těchto biotopů. Současně s obnovou pastvy byly na čtyřech pasených lokalitách založeny výzkumné plochy o velikosti 1 x 1 m vždy v páru pasená a kontrolní s oplocenkou pro výzkum vlivu pastvy na vegetaci. Hlavním cílem této práce bylo na 40 párech zmíněných ploch posoudit vliv pastvy na diverzitu mechorostů ve třech typech zde se vyskytujících bazickýh suchých trávnících. Kromě samotné inventarizace mechorostů byla na jednotlivých plochách zaznamenána data nejdůležitějších abitoických a biotických faktorů prostředí. Z celkového počtu 46 nalezených druhů bylo na pasených plochách zjištěno 37 druhů a stejný počet také na oplocených plochách. Minimální rozdíly v počtu druhů pasených a nepasených ploch byly zjištěny i v porovnání jednotlivých lokalit. Výrazněji se vliv pastvy na druhovou bohatost projevil při porovnání jednotlivých typů společenstev a to nejvíce u širokolistých suchých trávníků (T3.4). Zde byl 40 % nárust počtu druhů na pasených plochách než v plochách nepasených. Z faktorů prostředí má na druhovou početnost pozitivní vliv hlavně vyšší sklon terénu a s tím kolerující větší výskyt kamenů, menší pokryvnost bylinného patra a stařiny. Tyto podmínky převládaly na plochách se skalní vegetací s kostřavou sivou (T3.1), kde byla zjištěna i největší druhová bohatost mechorostů na plochu. U získaných dat byl statistickými metodami a Sörensenovým testem betadiverzity také posouzen vliv pastvy na druhové složení mechorostů na pasených a nepasených plochách. Výsledky ukázaly, že pastva výrazně ovlivňujě druhové složení směrem k otevřeným trávníkům a podoruje růst mechorostů společenstva T3.1 na úkor společenstva T3.4
|
host ::
RSS.